Blu-ray.CZ

Víc než půl desetiletí po 11.září 2001 je pokoušení se o komerční film o tomto dni stále ještě morálním minovým polem. Jak zobrazit a analyzovat následky bez využívání emocí diváků nebo manipulování s nimi? A je vůbec možné se citlivě zaměřit na takovou stále ještě otevřenou ránu v našem kolektivním vědomí, aniž bychom sklouzli k melodramatu, přesládlé sentimentalitě nebo přílišné vážnosti?

Volání o pomoc se obdivuhodně pokouší právě toto provést. Ale místo toho, aby film následoval taktiku použitou ve World Trade Center a Let číslo 93, dvou velmi dobrých filmech o 11.záři zaměřených téměř výhradně na události toho dne, Volání o pomoc má kořeny v současnosti – dlouho poté, kdy je 11.září už nepochopitelné. Film používá ohraný žánr snímků o kamarádech a spojuje jej s komediální fantasy. Výsledkem je působivá alegorie, která má sice vady, je však srdečná a citlivá. Pokračovat »

Při pohledu zpět zjistíme, že varovné signály se objevily už hodně brzy. Sotva na začátku tohoto roku vtrhly do kin první upoutávky na film, začal režisér Sam Raimi poskytovat až překvapivě upřímné rozhovory. Spíše než profesní lásku pro pravého záporáka snímku Venoma, který se stal hlavním lákadlem pro diváky – černé a hloupé stvoření z komiksu, jež odhaluje temnou stránku Petera Parkera – Raimi projevuje zájem o Sandmana (muž tvořený pískem), postavu, kterou toužila na obrazovce vidět jen hrstka opravdu skalních fanoušků Spidermana.

Pokračovat »

V roce 1999 se pověstní filmaři Joel Silver, Robert Zemeckis a Gilbert Adler spojili, aby vytvořili společnost nazvanou Dark Castle Entertainment. Dohromady je svedla láska k tomu typu rozmělněných, přesto dobře zpracovaných trháků, kterými William Castle a Hammer Studios zaplavili kina v padesátých a šedesátých letech; jejich cílem se stalo uvést nový snímek do kin každoročně na Halloween, a mísí tak vlastní nostalgii s moderní, komerční vnímavostí.

Ačkoli v kinech bývají výdělky studia Dark Castle poměrně vysoké, jsou jejich snímky co do kvality při nejmenším nevyrovnané. Remaky jako Dům hrůzy, 13 duchů nebo Dům voskových figurín přinášejí jen málo z toho, díky čemuž byly původní snímky tak okouzlující; a nové příběhy jako Loď duchů či Krvavá sklizeň se liší pouze mírou podřadnosti. Je ironií, že i přes všechnu kritiku a neúspěšnou komerční práci, jež byla na snímek vynaložena, se tím nejlepším z řady titulů studia Dark Castle stal nedokonalý, přesto příjemný malý thriller Gothika.

Pokračovat »

Zdá se, že se Hollywood v těchto dnech nemůže nabažit tučňáků. V minulých letech jsme mohli vidět oceněný dokument Putování tučňáků, který překonal všechny rekordy návštěvnosti kin, nebo animovaný hit Happy Feet, jenž naprosto okouzlil všechny diváky svou armádou tančících a zpívajících opeřenců. Teď tu máme Divoké vlny, nejnovější tučňáčí snímek, který dorazil na plátna kin; toto animované dobrodružství plné surfů a ploutví nijak nešetří na roztomilých zvířátkách ani dlouhých hudebních výstupech.

Pokračovat »

Plakát k filmu prozradí vše:
Deset lidí bude bojovat.
Devět z nich zemře.
To musíte vidět.

Je obtížné vážně zhodnotit snímek Zabij, nebo budeš zabit, když má tak nízké cíle. Jelikož se tento poslední z dlouhé řady akčních snímků chlubí nepřetržitým přísunem neuvěřitelných kousků přetékajících násilím, může se zdát imunním vůči kritice. Ale skutečně si myslíte, že mě to zastaví?

Pokračovat »

Každou chvíli se stane, že se na plátnech kin ve stejnou dobu sejdou dva snímky s tak podobným námětem, že si člověk nemůže pomoci, aby je nesrovnával; diváci i kritici se poté velmi často rozdělí na dva protikladné tábory. V devadesátých letech jsme zaznamenali sváry několika vysokoprofilových kousků, jako například Armageddon oproti Drtivému dopadu, Sopka versus Rozpoutané peklo a nakonec Tombstone a Wyatt Earp. V každém případě si studia i filmaři byli plně vědomi jejich soupeření a udělali všechno možné proto, aby na trhu snímky vzájemně odlišili.

Pokračovat »

Autor a režisér Paul Verhoeven svými filmy posouvá hranice, ať už formou ultra násilnické představivosti (RoboCop), grafickým sexuálním obsahem (Základní instinkt) nebo čistým a nefalšovaným brakem (Showgirls). Takže když vešlo ve známost, že Dánský rodák se stáhnul z Hollywoodu a vrátil se do Nizozemí a chystá se točit osobní charakterovou studii z druhé světové války s názvem Černá kniha, kritici a diváci se hned ptali, zda tento režisér bude schopen vyvážit svou zálibu v extrémním chování s historickou vážností nacistické genocidy.

Pokračovat »

Gejša vychází z uznávaného bestselleru Arthura Goldena z roku 1997 a vypráví rozsáhlý příběh japonské dívky jménem Čijo.

Ovdovělý otec prodal Čijo (Ziyi Zhangová) do poddanství a ona se po řadě náhod a okolností dostane do učednictví k nejúspěšnější gejši v Kjótu jménem Mameha (Michelle Yeohová). Během krátké doby se zdá, že studentka bude schopná překonat svou učitelku a Čijo (nyní přejmenována na Sajuri) hrozí sesadit Mamehu z trůnu vládnoucí gejši. Mezitím začne konkureční gejša Hatsumomo (Gong Liová) na Sajuri a její blížící se úspěch tak žárlit, že je ochotná udělat cokoliv, aby jí to celé překazila. Vstoupí mezi Sajuri a její rozvíjející se vztah s pohledným Předsedou (Ken Watanabe), okouzlujícím obchodníkem, do kterého je Sajuri zamilovaná od dětství. Snaží se také překazit Sajurin vztah s vojákem zraněným ve druhé světové válce, Nobuem (Koji Yakusho).

Pokračovat »